|
|
Péče zaměřená na člověka v domově pro seniory
Hrdá, Karolína ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je určení a popis překážek v dosahování péče zaměřené na člověka v konkrétním domově pro seniory. Za účelem jeho naplnění se autorka práce nejprve zabývá konceptualizací pojmu péče zaměřená na člověka, vzniklý rámec následně využívá pro provedení výzkumu v předmětné organizaci. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do konceptu péče zaměřené na člověka, vlastnímu vymezení pojmu a vztahu konceptu individualizace k péči zaměřené na člověka. Závěr kapitoly představuje schéma konceptu, které následně tvoří opěrnou strukturu pro kapitoly dva až pět. V nich autorka sleduje jednotlivé systémy, a to: příjemce péče, účastníky přímé péče a zajišťovatele služby, konec první části práce se pak věnuje odpovídající kultuře organizace. Empirická část nabízí nejprve shrnutí teoretických východisek, tedy rámce pro následnou analýzu a interpretaci dat, představuje relevantní aspekty zkoumané organizace, zejména pak v současnosti implementovaný psychobiografický model péče, který je přístupem v dosažení péče zaměřené na člověka. Empirická část dále pojednává o metodologii výzkumu. Pro dosažení cíle práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky zapojenými do přímé péče v rozsahu multidisciplinárního týmu. Rozhovory byly následně...
|
|
| |
|
|
Využití Psychobiografického modelu péče při práci se seniory
Svobodová, Markéta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem využití psychobiografického modelu péče při práci se seniory. První část práce se zaměřuje na teoretický rámec, kde jsou vysvětleny pojmy, jako je stáří a jeho věková hranice, změny ve stáří a potřeby seniorů, demence a její formy. Dále zde nalezneme informace o vybraných sociálních službách pro seniory, jejich pracovnících a etickém kodexu. Kromě toho práce obsahuje informace o psychobiografickém modelu a vším, co s ním souvisí. Druhá část je zaměřena na konkrétní využití modelu v Domově pro seniory Háje a v Domově pro zrakově postižené Palata. Klíčová slova: Senior, stáří, psychobiografický model péče, demence, princip normality, fáze regrese, aktivity denního života, biografie, individuální plány péče, reminiscence.
|
|
|
Péče zaměřená na člověka v domově pro seniory
Hrdá, Karolína ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je určení a popis překážek v dosahování péče zaměřené na člověka v konkrétním domově pro seniory. Za účelem jeho naplnění se autorka práce nejprve zabývá konceptualizací pojmu péče zaměřená na člověka, vzniklý rámec následně využívá pro provedení výzkumu v předmětné organizaci. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do konceptu péče zaměřené na člověka, vlastnímu vymezení pojmu a vztahu konceptu individualizace k péči zaměřené na člověka. Závěr kapitoly představuje schéma konceptu, které následně tvoří opěrnou strukturu pro kapitoly dva až pět. V nich autorka sleduje jednotlivé systémy, a to: příjemce péče, účastníky přímé péče a zajišťovatele služby, konec první části práce se pak věnuje odpovídající kultuře organizace. Empirická část nabízí nejprve shrnutí teoretických východisek, tedy rámce pro následnou analýzu a interpretaci dat, představuje relevantní aspekty zkoumané organizace, zejména pak v současnosti implementovaný psychobiografický model péče, který je přístupem v dosažení péče zaměřené na člověka. Empirická část dále pojednává o metodologii výzkumu. Pro dosažení cíle práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky zapojenými do přímé péče v rozsahu multidisciplinárního týmu. Rozhovory byly následně...
|
|
|
Duchovní potřeby v novodobých konceptech péče o seniory
VEJŠICKÁ, Milena
Práce se zabývá duchovními potřebami seniorů a jejich saturací v novodobých konceptech péče o seniory. Práce je teoreticky zaměřená s cílem objasnit, jak jsou duchovní potřeby seniorů reflektovány novodobými koncepty péče. První kapitola se věnuje problematice stáří a stárnutí, popisuje změny související se stářím, charakterizuje pojem demence, popisuje společenský pohled na stáří. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou základních lidských potřeb. Ve třetí kapitole jsou přiblíženy vývojové úkoly stáří a adaptace seniorů na stáří jako duchovní úkol. Čtvrtá kapitola charakterizuje pojem spiritualita a představuje stěžejní spirituální potřeby seniorů. Pátá kapitola se orientuje na vybrané novodobé koncepty péče o seniory. Jedná se o koncepty Smyslová aktivizace podle Lore Wehner, psychobiografický model péče podle prof. Böhma, koncept bazální stimulace a metoda validace Naomi Feil. Závěrečná kapitola zhodnocuje význam duchovních potřeb a jejich saturaci v rámci zmíněných konceptů.
|
|
|
Teoretická východiska péče o seniory v rezidenčních zařízeních ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku
KŘIŽKOVÁ, Petra
Jedná se teoretickou bakalářskou práci, jejímž cílem je poskytnout vhled do problematiky opatrování klientů v zařízeních rezidenční péče ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku. První kapitola je věnována problematice stáří a stárnutí. Druhá kapitola se zabývá onemocněním demence, které se výrazně vyskytuje u seniorské populace a jeho dopady na způsob péče. Ve třetí kapitole je představena legislativa ve spolkové zemi Salzburg a teoretická východiska péče o klienty v rezidenčních zařízeních. Jsou teoreticky popsány modely a koncepty péče. Dále jsou představeny nejužívanější koncepty péče, aplikované v praxi. Konkrétně se jedná se o koncept bazální stimulace, koncept validace, koncept smyslové aktivizace a psychobiografický model E. Böhma. Závěr práce je věnován reflexi situace na základě vlastní praxe.
|
|
|
Využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích
ČÁPOVÁ, Pavlína
Základní teoretická východiska: Počet lidí trpících demencí neustále stoupá, zejména z důvodu snížení porodnosti a prodlužování průměrné délky života. Problematice péče o klienty s demencí se věnuje i Světová zdravotnická organizace, která na toto téma sepsala podrobnou zprávu. Souhrn této zprávy vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. V tomto souhrnu je uvedeno, že v roce 2011 se počet léčených klientů v ambulantní péči v České republice vyšplhal na číslo 14 932 (z toho 67% žen) s diagnózou F00 (Alzheimerova choroba) a s diagnózami F01 F03 (ostatní demence) na 17 955 (z toho téměř žen). K roku 2010 byl odhadován celosvětový počet nemocných demencí na 35,6 milionů. Společností je člověk s demencí neustále vnímán jako nekomunikativní klient, o kterého je péče velice náročná a složitá (Kopecká, 2012). Demence tedy představuje problém nejen ve sféře bio-psycho-sociální, ale také v ekonomické (Wija, 2012). Základem psychobiografického modelu péče je změnit úhel pohledu na klienta, především jako na osobnost, která má svou vlastní biografickou historii a to individuální, regionální či kolektivní. Za pomoci psychobiografického modelu se péče stává tolerantnější, jelikož je tento model zaměřený především na udržení a podpoření schopnosti sebepéče a udržení a reflektování stávajících schopností klienta, a to zejména schopností psychických (Procházková, 2011). U klientů s demencí je podstatné najít cestu k jejich emočnímu životu, které můžeme dosáhnout znalostí informací z klientovy biografie. Znalost životní cesty klienta také objasní potřeby v péči, které si klient žádá (Kopecká, 2012). Psychobiografický model péče zlepšuje péči o klienta s demencí zejména v oblasti individuální péče a aktivizace klienta. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit názor sester na využití biografické anamnézy v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a druhým cílem zjistit vliv biografické anamnézy v péči o klienty v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, u kterých se biografická anamnéza využívá. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Jak nahlíží sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích na vliv biografické anamnézy v péči o klienty? Další výzkumnou otázkou byla: V jakých oblastech, si myslí sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, že biografická anamnéza zlepšuje péči o klienta? Metodika: Výzkumné šetření k tématu využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích bylo prováděno formou kvalitativního šetření. Technikou sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími v domovech pro seniory v Českých Budějovicích. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky shledávají využívání biografické anamnézy jako přínosné v péči o klienty s demencí, zejména v oblasti zlepšení individuální péče, spolupráce s klientem a rodinnými příslušníky a zisku informací o klientovi. Všechny respondentky by chtěly začít využívat biografickou anamnézu v péči o klienty s demencí, i když pro některé z nich by bylo zavedení modelu do praxe problematické, z důvodu nedostatku personálu a rozšíření stávající dokumentace. Závěr: Výsledky výzkumného šetření by mohly sloužit ke změně přístupu v péči o klienty s demencí a ke zkvalitnění této péče. Vrchním sestrám by tato bakalářská práce mohla sloužit jako podkladový materiál k seznámení se s touto problematikou a ke zvážení možnosti zavedení biografické anamnézy do péče o klienty s demencí, jelikož všechny dotazované respondentky uvedly práci s biografií klienta jako přínosnou v péči o klienty s demencí.
|
host ::
RSS.